TT - Lapač snů

21. března 2014 v 18:31 | *Vee* |  Theme the Week
Ano ano.. neuvěřitelné, ale článek je tady.. i když jen na TT :)
Ani nevím proč, ale líbilo se mi téma. LAPAČ SNŮ.. to si přímo žádalo o napsaní nějakého krátkého příběhu :) Vždy mě zajímalo jestli je nějaká účinnost u lapače.. a pokud máte vy nějaké zkušenosti napište mi je ;)
Tady máte mini povídku.. :)

"Budou Vánoce drahý.. co bys chtěl?" zeptala jsem se svého přítele, který seděl na kancelářské židli u svého počítače. Otočil se na mě a na chvíli se zamyslel.
"K Vánocům.. mě stačíš ty a to, že spolu žijeme.. víc nepotřebuji." s úsměvem na mě mrknul a vrátil se ke své práci. Zakroutila jsem hlavou. Tohle mě štvalo. On nikdy nic nechtěl. Nebyl vybíravý, ale já jsem chtěla něco co originálního.
Vzbudil mě křik. Rychle jsem se posadila a rozhlédla jsem se. Uvědomila jsem si, že je to moc silný křik. Koukla jsem na postel přítele. Znělo to od něj. Rychle jsem s ní zatřásla, abych ho probudila. Zpocený se posadil na postel a sklonil hlavu do dlaně. Koukl na mě. Mého vyděšeného výrazu si nejspíš nevšiml.
"Bylo to hrozný. Takový sny mívám pořád. Nevím co se děje." řekl zničeho nic.
"Jaké sny?" s těmi slovy jsem se otočila, abych rozsvítila lampičku. Znovu pohled na něj. Vypadalo to, že chvíli bojuje sám se sebou, jestli mi to vůbec má říct.
"Seděli jsme ve vlaku. Ten se řítil nepředstavitelnou rychlostí.. nikdo nevěděl proč. Míjeli jsme zastávky jednu za druhou. Najednou.. zničehonic.. začal kabina hořet. Všichni jsme se ocitli v pohlcující oranžové záři. Všichni křičeli.. byl cítit pach spalenýho masa a ty.. ty jsi mi spadla do klína zrovna ve chvíli kdy.. kdy.." nedokončí a znovu složi hlavu do dlaní. Vyděšeně na něj koukám. Schoulí se mi do klína. Zrovna v tu chvíli mě napadl docela dokonalý dárek. Sice jsem netušila jestli to funguje, ale zkusit jsem to prostě musela.
"Zdravím." pozdravila jsem hned na úvod, když jsem vešla do jednoho indiánského obchodu, kde dárek pro přítele měli. Za pultem na mě koukala vrásčitá paní. Připomínala mi šamanskou babičku z Vinnetoua. Na tváři vlídný úsměv a ve vlasech čelenku.
"Howgh." promluvila. Věnovala jsem jí zmatený výraz a rozhlédla jsem se po obchodě. Pro začátek jsem dělala, že se jen koukám.. nejdu pro nic konkrétního. Šouravým krokem se vydala do zadní části obchodu. Došla jsem ke sbírce lapačů snů. Bylo to neuvěřitelné, ale žádný se mi nelíbil. Prohlížela jsem si je pozorně. Byl to jediný takhle tématicky zaměřený obchod, takže jsem byla přesvědčená a skoro až umanutá, že si tu nějaký lapač vyberu. A pak tu byl strach. Strach o přítele. Otočila jsem se, abych mohla odejít. Za mnou stála stařenka. Bylo to jak v těch filmech.. jeden zmizí a najednou se objeví za tím druhým. Pod nos mi podstrkovala středně velký hnědý lapač se žlutými a tmavě modrými peříčky po stranách. To byl přesně on.. ten který jsem chtěla a musela mít. Vytáhla jsem peníze, abych jí za něj dala peníze, ale stařenka zakroutila hlavou.

"To být dar.. on se moc trápit.. tohle mu ulevit." řekla mi. "Jen dát pozor na použití! Ty dát ho na místo, kde špatný může sen projít a k němu vrátit jen ten dobrý." pokračovala. "Pokud to nepomůže.. přijít vrátit." pomalu jsem si od ní lapač vzala a ona od cupkala opět dozadu. Jestli je učinný nebo ne.. zjistím dnes večer.

Pokud chcete statistiku.. 505 slov; 2924 znaků :)
Zatím.. vaše
*Vee*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Radfordová Radfordová | Web | 21. března 2014 v 19:17 | Reagovat

Zajímavý příběh :) hezky napsáno :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama